Veganské čundrmenu - Žermanická přehrada, Kemp Lučina

Tak jsme vzali nohy na ramena a jeli si psychicky odpočinout od ruchu maloměsta, denodenních povinností a pracovních problémů. Naší trapnou mazdu ( starý dieslák ) jsme naleštili, nabalili, vzali psa a jeli necelou hodinu v příšerném hicu. Naši čundr spolubojovníci dojeli na luxusní motorce i se psem, takže ostuda byla dvojnásobná a vypadali jsme opět jako cirkus, když jsme rozbalili všechno naše nádobíčko - ešusy, plastové kelímky na kafe, pepo hořáky, kanistr s vodou, děravé karimatky a konzervy. A přitom jsme byli v kempu s restaurací... Jenže ono by to nebylo ono, kdybychom se nechali rozmazlovat civilizačními vymoženostmi, u takové jiné činnosti si mozek prostě skvěle odpočine. Měli jsme plán - kompletní samostatnost ( tedy kromě čepovaného piva ). Hned jsme po příjezdu začli dvěma kousky a pustili se do stavění stanů a přípravy na večer.

Takže jak ta samostatnost vypadá? To máte pepo hořák a ten Vám zachrání život. Ráno si uvaříte vodu na kafe, na oběd čínské nudle a dokonce jsme se převědčili o zázraku, opékaných buřtech na lihových kostkách. Fakt to jde - s použitím pár šišek, ale jde to. Sebou jsem si vzala oběd - špagety se zeleninou, večer tedy byly zmíněné buřty na ohni a ráno chleba s ljutenicí a jablko. Na oběd jsme vymysleli bambory pečené v popelu přímo u vody a malou machrovinku - moučné placky na ohni. Kdybychom se z toho měli všichni najíst, musela bych toho udělat hodně, ale brali jsme to spíše jako zpestření čundru.

Jídelníček:

Oběd:

Zeleninové ostré špagety - recept najdete v sekci obědy. Jídlo jsem si vzala sebou do jídelníku, nezkazí se tu hodinku v teple a ani nestihly pořádně vychladnout. Všichni se na ně vrhli, že jsou vynikající, takže recept byl prověřen.

Svačina:

Na svačinu nebylo nic, jelikož jsme to nějak zapili...

Večeře:

Na večeři jsme si opekli buřty, ale jelikož jsme byli již společensky znaveni, nerozdělávali jsme táborák, jen jsme buřty opekli na lihovém vařiči s použítím šišek. Pruty jsme si nařezali - proto vždy říkám, pořádný nůž sebou! Sójové párky na ohni jsou vynikající. U ohýnku jsme si povídali a chroupali slunečnicová semínka.

Snídaně:

Ráno druhý den na snídani jsem si dala krajíc chleba s ljutenicí a jablko. Samozřejmě nemohla chybět káva s rýžovým mlékem.

Oběd:

Čínská polévka - opět Vám život zachrání lihový vařič. Stál mě 19 kč v Army Shopu a náplň do něj stojí 50 Kč a mám to na celou sezónu. Váží pár gramů a vejde se do každého batohu. Doporučuji si ho pořídit. Voda je na něm uvařená do 10 min.

Po obědě jsme se přestěhovali k vodě na pláž a před tím jsme si byli zastřílet ze vzduchovky pro zábavu. Kupodivu jsem se celkem trefila do plechovky :) Voda na Žermanicích je úžasně čistá a modrá, stačí dosypat trochu soli a máte úplný jadran. Přímo na pláži jsme si rozdělali táborák a v popelu jsme udělali brambory v alobalu, které jsem si připravila doma předem. Také se Vám nezkazí ani po 24 hodinách v kufru auta. Stačí je zahrabat do ohně do popela a asi po necelé hodině by měly být hotové.

Brambory z popela v alobalu v marinádě:

Brambory i se slupkou omyjte a dejte do mísy, kde přidáte koření podle chuti, česnek, cibuli a olej. Promíchat a každý brambor zvlášť dobře zabalit do alobalu s trochou marinády. Zahrabat do popelu a asi po necelé hodině vyjmout z ohniště. Lahůdka.

Poté jsme vyzkoušeli takovou malou machrovinku, kterou jsme se naučila jako malá od svého otce na našich "survivalech" po lesích. To vypadalo tak, že Vás vyhoní do lesa s batůžkem a starej se. Jedná se o moučné placky, jednoduché jak facka, smíchá se voda, mouka a sůl na řídké těstíčko a pečete je na víku od ešusu nebo na plochém rozpáleném kameni, ale to už je opravdu level divočina.

Moučné placky:

Vodu, hladkou mouku a trochu soli smíchejte na řidší těsto jako na palačinky. Na rozpálené víko ešusu rozlijte těstíčko a pečte dozlatova pouze z jedné strany.